Pár slov do nových zítřků a virtuální klobouk
Ano, ani tady už se nevyhnete novoročním proslovům a velkým změnám do roku 2026.
Moji milí čtenáři, sledující, kamarádi,
Dovolte mi na začátku roku sdělit pár praktičtějších informací k obsahu na tomhle webu, který je stejně tak můj jako váš.
Ze všeho nejdřív bych vám rád popřál vše nejlepší do nového roku a taky poděkoval za vaši přízeň a zájem o moji tvorbu, který byl v uplynulém roce historicky nejvyšší. 25000krát jste si přečetli nějaký můj článek a přibyly skoro dvě stovky nových platících i neplatících sledujících. Taky jste se přihlásili k některému z mých organizovaných výletů do Mexika a přečetli mou knihu Není co ztratit.
Věřte mi, že z toho mám obrovskou radost. Ani ne tak pro ta čísla samotná, ale člověk, který něco tvoří, vždycky chce, aby se to jeho dílo, se kterým se dřel a dal do něho kus svého JÁ, dostalo k publiku. A čím je širší, tím pak ta práce dává větší smysl. Takže ještě jednou díky za to!
Musím taky neskromně říct, že loni jsem do toho dal opravdu všechno. I když už jsem padal na hubu a dopisoval věci nad ránem, místo abych byl někde s kamarády nebo prostě odpočíval po už ani nevím kolikáté práci, tak jsem se snažil dodávat kvalitní obsah. Na který jsem se nadřel ve volném čase.
Může se zdát, že každý ten příspěvek je „jenom článek“. Ale za tím článkem stojí roky sbírání materiálů a zkušeností, hodiny rešerší, ve většině případů výprava do terénu, která zase stojí peníze, a nezřídka taky riziko, které je tady v Mexiku vyšší než mnohde jinde. Když tohle všechno zvládnete, zaplatíte a přežijete, teprve váš čekají hodiny třídění, editování a kompletování materiálu, abyste dali dohromady výsledný článek. A ten pak musíte zase dostat mezi lidi, což je další dřina.
Ve výsledku je to zkrátka šílená fuška. Jasně, nedělal bych to, kdyby mě to nebavilo a nedávalo mi to smysl. Ale nebýt přibývajících sledujících, vašich pochvalných komentářů a v neposlední řadě taky finančních příspěvků, bylo by stále těžší a těžší hledat motivaci. Nejtěžší z těch všech úkonů, který jsem popsal, je totiž pořád dokola to všechno naplno vykonávat, když nepřichází odezva. To je pak člověk doopravdy na dně.
To vše je navíc stále složitější v době, která je pro tvůrce občas zoufalým bojem se všemi AI nástroji, SEO nástroji, copywritery tvořícími tak, aby jejich výplody vyhovovaly sociálním sítím nebo virálním trendům atd. Veřejný prostor zaplavuje různý spotřební balast, na míru vyhledávačům generované slátaniny lidí, co se ohání kreativitou a uměním, ale nevadí jim prznit texty podle toho, jak to po nich chtějí softwarové společnosti a kapitalističtí giganti. Média se zase předhánějí s influencery v počtu lajků, a tak místo reportáží z terénu se vrhají leda tak od stolu do bizarních stok TikToku a Instagramu.
V tom všem je stále těžší dostat svou tvorbu mezi lidi a oslovit je v záplavě informací, ve které se pomalu utápíme. A tak je každý další sledující a každé nové přečtení skutečným zlatem.
Nechci se tvářit, že jenom já to dělám správně a dobře. Ale za jedním si stojím: jdu ve svojí práci na dřeň, dělám ji poctivě, navzdory tlaku zvenčí, abych přinesl to, co už dneska dělá málokdo. A že to stojí času, energie a peněz! O to víc si cením těch, kteří oceňují, co děláme my jednotlivci, a společně jdeme tak trochu hlavou proti zdi.
Ale proč tohle všechno píšu? Dospěl jsem k zásadnímu rozhodnutí v budoucnosti tohoto webu. V loňském roce jsem vydal řadu velkých materiálů: kvůli některým jsem cestoval po celém Mexiku, na vlastní náklady, bez přehánění riskoval život, pak trávil dny a týdny zpracováváním.
Aby se mi alespoň něco z toho vrátilo a mohl pokračovat v práci, dával jsem tyto texty za paywall a doufal, že se najde dostatek těch, kteří si koupí předplatné, aby si mohli dočíst zbytek textu a já mohl dál existovat. Řada z vás tak učinila, a těm patří obzvlášť velký a speciální dík – vím, že v dnešní době plné předplatných za jakoukoli službu není jen tak rozhodnout se pravidelně platit nějakému trotlovi, kterého jste třeba v životě ani neviděli.
I tak jsem ale docílil převážně toho, že si tyhle moje texty, do kterých jsem dal všechno a chtěl, aby se dostaly mezi co nejširší publikum, přečetla jen hrstka nejvěrnějších. A to mě pak mrzelo.
Mnozí mi psali, že jim prostě nevyhovuje model předplatného, protože předplatných je dneska zkrátka přehršel, i když by jinak klidně rádi přispěli. Jiným to prostě za to nestojí – což taky chápu. Jenže já chci, aby si můj obsah, ve kterém jsem nechal srdce, lidi přečetli, aby o něm přemýšleli, aby mi psali. A aby to bavilo i ty, kteří se nechtějí otravovat s placením. Protože dílo, které se nedostane mezi lidi, trochu ztrácí na významu.
A tak jsem se rozhodl, že v tomto roce už nebudu ani největší články a reportáže zpoplatňovat. Bonusový obsah zůstane, třeba moje kniha Není co ztratit, minulé zpoplatněné články, různé nové bonusové rozhovory, galerie, itineráře a podobně.
Nerad bych tím odradil některé stávající předplatitele. Věřím, že ti, kteří mou tvorbu podporují, v tom budou pokračovat.
O to víc bych ale chtěl poprosit i ty ostatní: jestli se vám moje tvorba líbí, jestli si myslíte, že by takový obsah měl dál vznikat a zaslouží si nějakou tu korunu, jestli si vážíte nezávislé novinařiny, zvažte, prosím, nějaký ten příspěvek.
Výši a formu nechám na vás. Možností je víc:
Nově jsem zřídil možnost stát se tzv. founding memberem, tj. zakládajícím členem. Pokud by někdo chtěl být skutečně štědrý, může se jím na rok stát za doporučenou částku 150 dolarů, nebo ve výši, kterou sám uzná za vhodnou. Stačí kliknout na tlačítko níže.
Jako dosud můžete také zvolit klasické měsíční nebo roční předplatné.
Dále mi můžete koupit pivo nebo kafe prostřednictvím platformy Buy me a coffee, nebo přímo pomocí tohoto QR kódu:
A nakonec, kdyby někdo preferoval starou dobrou klasiku, tak prostě může poslat něco na můj účet: 670100-2216959455/6210.
Ti z vás, kteří přispějí, můžou počítat nejen s přístupem ke všem materiálům a mou nekončící úctou a díky, ale taky třeba s bezplatnou konzultací, pokud byste se někdy vypravovali do Mexika nebo okolí.
Víc toho v současné době nabídnout nemůžu, ale věřím, že řada z vás uzná, že moje práce a obsah si zaslouží přihodit něco do toho virtuálního klobouku.
Budu vám vděčný a budu vděčný i jen za to, že mi dál zachováte přízeň a šíříte můj web dál.
Ať je tenhle rok pro nás všechny co nejplodnější a plný splněných snů!
V.






