Napravené gangy Los Angeles, zdivočelí narcos v Mexiku a východní ráj!
Hezké skorojaro do ČR! Rád bych vás obeznámil s pár novinkami, které se u mě udály. Jde o mexické kartely, taky o gangstery v Los Angeles a taky výpravy po Mexiku, které se konaly či konat budou.
Od posledně přibyla slušná řádka nových odběratelů, a tak bych je rád tímto přivítal na svém webu. A vy další, kdo mezi ně ještě nepatříte, tak dejte Subscribe. Určitě nebudete litovat. A když budete, tak to zase na jedno kliknutí bez výčitek zrušíte. Tak to se mnou pojďte zkusit.
Dnes to bude takový školní oběžník, ve kterém bych vás chtěl upozornit na pár zajímavých záležitostí, jichž jsem měl tu čest být součástí, a sdělit pár novinek. Takže jedeme:
Na světě je moje reportáž z LA o napravených losangeleských gangsterech
„Šel jsem z vězení do vězení. Kouřil jsem drogy, sjížděl se heroinem, kokainem a žil jsem zkažený život. Zavřeli mě za loupeže, za rvačky, jednou dokonce za vraždu. Ale tu jsem nespáchal, takže mě zase pustili. Ale měl jsem na kontě vloupání, prodej drog a tak podobně,“ řekl mi Steve, ústřední postava mojí reportáže o napravených losangeleských gangsterech, kteří nalezli útočiště v přístavu jménem Homeboy Industries.
Odjel jsem tam pracovat na tomhle příběhu loni na podzim a od minulého týdne je v Česku k přečtení v jarním čísle magazínu WIRED CZ&SK, kde najdete spoustu dalšího skvělého čtení.
Mimochodem na konci toho mého textu o lidech, kteří našli cestu ven “ze stínu ulice” až za svitu z nebes, se dokonce se Stevem modlím k Pánubohu. A to už, myslím, stojí za přečtení.
Jak to bylo s nepokoji po zavraždění narco-bosse?
Mexičtí vojáci zastřelili poslední únorovou neděli nejhledanějšího tamního narkobarona, dlouholetého bosse nejnebezpečnějšího a nejmocnějšího kartelu v zemi, řečeného El Mencha. Bezprostředně poté se – jak už to v takových případech bývá – rozjely násilné nepokoje, které se dotkly většiny mexických států.
Někdo byly intenzivnější, jinde spíš jako plivnutí do vody. V postiženějších místech, typicky ve státu Jalisco na jihozápadě Mexika, kde má kartel El Mencha svou baštu a kde byl zbit, bylo v neděli dost horko.
Dění tady pod Río Grande zaplavilo dokonce i Česká média – jak jsem na dálku s politováním sledoval. Proč s politováním? Protože se zase šilo horkou jehlou. Místo, aby se počkalo, než událost uzraje, a šetřilo se s neověřenými událostmi, se do éteru pouštěly informace, které se následně ukázaly nepravdivé, a senzace z pochybných zdrojů, toužících po svých pěti minutách slávy. Výsledkem bylo, že zatímco v Mexiku se situace stabilizovala, v Česku vřela panika.
Čímž netvrdím, že situace byla vážná a mnohde nadále vážná je. Ale neodpovídá senzacechtivosti, jakou si okamžitě s radostí osvojili mnozí influenceři i novináři.
Shodou okolností jsem v době vypuknutí téhle záležitosti dokončoval analytický text pro Deník N, který z širšího kontextu shrnuje bezpečnostní situaci v Mexiku, v souvislosti s blížícím se fotbalovým šampionátem. Vzhledem k okolnostem jsme museli výsledný článek na poslední chvíli modifikovat, ale i tak věřím, že pokud si chcete na dané téma přečíst něco víc od zdroje, co je psané s odstupem od senzacechtivých záběrů, a navíc za dlouhodobého věnování se situaci , pak tenhle text by mohl být to pravé pro vás:
Vyvracení fake-news pro ČT
K povídání na dané téma mě následně pozvali z pořadu Newsroom České televize. Tématem bylo reportování z krizových oblastí a boj s nástrahami fake-news a AI generovanými lživými fotkami či videi.
Odkaz na video: https://www.facebook.com/reel/1081782537469517
Jak jsem již nastínil více, některé z těch nejdramatičtějších záběrů, které bez skrupulí sdílela některá média (zdravím Echo 24), a šířila tím paniku, byly podvrhy vytvořené pravděpodobně samotnými kartely.
Zejména o tom jsem mluvil, ale taky o tom, jak je důležité zachovat jako novináři při takových událostech chladnou hlavu, raději přijít o čas, ale nepřijít o čest. Což bohužel v dnešní době je v médiích už spíš minulostí.
Fotoreportáž o dopadech karetlových bojů v Tierra Caliente je na světě!
Pokud jste četli můj nedávný zdejší příspěvek Do stínu, tak už asi tušíte, o co se jedná. Pokud ne, tak o mou listopadovou cestu do státu Michoacán, který je dlouhodobě bojištěm několika mexických kartelů, což odnášejí hlavně běžní místní obyvatelé – pokud už to raději nevzdali a neodešli.
Reportáž vyšla na platformě ZonaDocs pod názvem „Tierra Caliente po vraždě Carlose Manza: Svědectví českého reportéra z umlčené války“.
Navzdory tomu, že jsem o ní snil už dlouho, má výsledek daleko k původnímu záměru. Předně: jel jsem do Tierra Caliente dokumentovat pouze DOPADY bojů mezi drogovými kartely. Místo toho mě při poslední schůzce před odjezdem můj kontakt varoval: Apatzingán je ve válce, bro!
Což se potvrdilo dva dny před odjezdem, když v Uruapánu zavraždili centrální postavu chystaného příběhu, obávaného starostu Carlose Manza. S ním jsem se měl jen pár dní poté zúčastnit jedné z jeho slavných výprav za potíráním zločinu.
Odkaz na článek: Tierra Caliente despues de Carlos Manzo: Testimonio de un reportero checo desde una guerra en silencio
Pak se v Tierra Caliente, doslova Horké půdě, jak se ten region v jihozápadním Mexiku jmenuje, strhla mela a pro můj záměr bylo nejlepší chvilku počkat, než se usadí prach. Takže za tři týdny jsem byl na místě a měl možnost nahlídnout zblízka do jednoho z nejvíc horkých bojišť kartelů a zdokumentovat jejich odraz v běžném životě.
Aktuálně vyšla hlavní, nejucelenější větev téhle reportáže na dokumentární platformě ZonaDocs, a i když jsem ji psal španělsky, tak třeba aspoň obrázky se tam dají prohlídnout. Nebo si to hodit do překladače.
O verzi pro české publikum se teprve jedná, ale věřím, že už brzy bude taky na světě.
Pro představu přikládám alespoň přeložený úvod článku:
“Cílem mé cesty do Tierra Caliente bylo přivézt do Česka svědectví o tom, jaká je skutečná cena jedné lajny kokainu v pražských klubech. Stále silnější normalizace nelegálních drog na jedné straně světa totiž znamená utrpení obyčejných lidí na druhém konci planety. A tak jsem se — přestože jsem se už dávno vzdal dětského snu stát se válečným reportérem — v listopadu ocitl na bojišti.”
Tři úspěšné expedice po Mexiku a další na obzoru!
Abych se nenudil, a taky abych si zase trochu víc obšlapal terén, dal jsem si v rozmezí od začátku ledna do začátku března ještě tři organizované výpravy po různých částech Mexika, které jsem průvodcoval.
O té první, a taky nejrozsáhlejší, už jsem se zmiňoval v tomto článku:
Byla skvělá hlavně tím, že jsme měli dostatek času na to poznat velký kus Mexika – od hlavního města a jeho nevětších lákadel, přes tajemné naleziště Teotihuacán, malebnou Oaxacu a její okouzlující venkov až po krásy Yucatánského poloostrova s jeho džunglemi, mayskými pyramidami a samozřejmě smaragdovým Karibikem.
Sotva jsem si odpočinul a už na konci února jsem si, tentokrát v menším počtu, střihnul velmi podobnou cestu.
Zase nás čekalo pár seznamovacích dní v hlavním městě, plavba lodičkami po laguně Xochimilco, historické centrum s památkami po Aztécích, a zaniklé město Teotihuacán. Pak už jsme vyrazili na jih do Oaxaky, odkud jsme ale místo k Pacifiku zamířili letadlem rovnou ke Karibskému moři.
Než jsme se ale vrhli na bělostné pláže, půjčili jsme si auto a pěkně si ze severní strany objeli poloostrov Yucatán a následně zamířili přes vnitrozemský Valladolid a nezbytnou pyramidu Chichén-Itzá do Tulumu na Mayské riviéře. Dvoutýdenní putování jsme jako tradičně zakončili na krásných plážích kolem Cancúnu.
Měl jsem tři dny, než mi přijede další parta na další exotickou výpravu. A strávil jsem ho na nedalekém karibském ostrůvku Isla Mujeres, který jsem do té doby z (dnes pro mě nepochopitelných důvodů) trochu podceňoval. Byla to naprostá paráda, myslel jsem si, že už mě Mexiko nemá čím překvapit, ale tohle byl nezapomenutelný víkend ve skvělé společnosti a na kouzelném místě.
Tady vám na ukázku sdílím časosběrné video, které jsem v sobotu brzy ráno pořídil na jižním cípu ostrova, který je zároveň nejvýchodnějším bodem Mexika. A tak tam po ránu zachytíte ty zcela první paprsky slunce.
A tady ještě pár momentek:
Hned po téhle úžasné zastávce mě čekal sice krátký, ale za to intenzivní roadtrip po severním Yucatánu, kterému nechybělo nic: krmení krokodýlů, naježděné stovky kilometrů, cenoes, Mayové, úžasná yucatánská kuchyně a pláže i party. Ale o tom se víc rozepíšu až příště. Tady snad jen jedna momentka, abyste mi věřili, že taky umím lelkovat a že se vypravuji i do hezkých a milých míst, kde zrovna neřinčí zbraně:
Společně do Mexika!
A teď to důležité: Do konce sezóny (začátek léta) už mě čekají jen nějaké menší takové výpravy, takže pokud by vás lákalo se ještě na jaře vypravit do Mexika a zažít spolu se mnou něco z toho, co jsem teď popsal, ozvěte se mi. Sestavíme itinerář tak, aby splňoval vaše představy a vy si odváželi ranec zážitků.
Psát mi můžete buď v komentářích tady pod článkem, ale ještě lépe na mail vaclav.lang@outlook.com, nebo do zpráv na Instagramu.
Teď už můžu prozradit i to, že byť jsem jej ještě nevyhlašoval, už mám skoro zaplněný termín na dušičkovou výpravu letos na konci října. Ještě se mi tam dva tři lidi vejdou, takže než to vypíšu na sítě, máte dávám exkluzivní příležitost vám, mým věrným čtenářům, abyste se přihlásili výše zmíněným způsobem.
Tady se můžete podívat, jak to zhruba bude vypadat:
A pokud byste stáli o zcela jiný termín, případně nějakou individuální nabídku, napište mi taky, můžeme něco vymyslet. Stejně tak jsem po ruce, kdybyste chtěli konzultaci ohledně vaší vlastní cesty do Mexika, případně vám připravím itinerář na míru.
Co by vás zajímalo?
Z dnešního oběžníku je to všechno. Snad jsem vás neunudil, a místo toho vás třeba navnadil na to, přijet se sem za mnou podívat, anebo si jen přečíst některý z textů, který jsem vám představil výše.
Už brzy přijdu s další reportážní peckou.
Což mi nicméně připomíná, že bych rád znal váš názor na to, co od téhle mé stránky vlastně očekáváte a jaký obsah vás tady baví potkávat. Takže jestli máte pět vteřin, buďte tak hodní a zaškrtněte mi podle svého uvážení něco v téhle anketě. Moc mi to pomůže.
A kdo tak ještě neučinil výše, může se ještě tady buď:
Díky moc za pozornost a užívejte si příchod jara se vším, co k tomu patří! Těším se na vaše reakce!